Český ráj leží necelých sto kilometrů severovýchodně od Prahy. V tomto romantickém kraji ležícím na středním toku Jizery se snoubí rozmanitost přírodních krás s bohatými historickými památkami – hrady, zámky, lidovou architekturu. A právě proto již v 19. století hosté lázní Sedmihorky začali tuto část země nazývat Český ráj.
Valdštejn, považovaný za nejstarší hrad Českého ráje, byl založen kolem roku 1260 Jaroslavem z Hruštice z rodu Markvarticů, předků pánů v Valdštejna. Valdštejnové drželi hrad asi do roku 1380 a další majitelé páni z Vartenberka do počátku husitských válek.
Kateřinou ze Strážnice a ze Štítar, milenkou Hynka, syna krále Jiřího z Poděbrad koncem 15. století končí rezidenční funkce hradu. Valdštejn byl svými majiteli opuštěn.
Shořelý a zničený hrad pozvedli k nové slávě opět Valdštejnové, kterým patřil po Albrechtu z Valdštejna dalších 200 let. V 18. století zde vybudovali nevšední poutní místo s jedinečnou atmosférou v prostředí starých ruin rodového sídla, okolních lesů a skal.
V této snaze pokračovali i noví majitelé Lexové z Aehrenthalu v první polovině 19. století. Propojili krajinu sítí turistických cest, budovali vyhlídky, lázně Sedmihorky. Jako zajímavý turistický cíl zpřístupnili hrad Valdštejn mezi prvními památkami u nás a romantickými úpravami dotvořili starobylé prostředí.
V současné době je hrad Valdštejn v majetku Města Turnova, které se o svoji památku velmi dobře stará. Hrad navštěvuje ročně více než 70.000 turistů.
Jak se na hrad dostanete
- pěšky z Turnova po červené nebo zelené pěší trase (3 km z ČD Turnov – město, 4 km z Turnova – náměstí), ze Sedmihorek po modré Angrově stezce nebo žluté pěší trase (4 km), z Hrubé Skály po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje (3 km), z Kacanov po modré pěší trase kolem Kopicova statku nebo po žluté trase od hotelu Králíček (2,5 km)
- na kole po červené cyklotrase z Turnova (4 km) nebo Hrubé Skály (3 km). Ze Sedmihorek po bílé cyklotrase (4 km)
- pro příjezd vlakem použijte zastávek ČD Turnov – město nebo Karlovice - Sedmihorky
- pro příjezd autem doporučujeme odbočit ze silnice 1. třídy č. 35 na okraji Turnova směrem na Jičín. Odbočka je opatřena hnědým silničním značením. Dále přes Pelešany na parkoviště pod hradem, odkud dojdete na hrad po zelené pěší trase (700 m)
- v letní sezóně jezdí v Českém ráji turistické autobusy, které přepravují i jízdní kola. Pro přístup k hradu jsou nejvhodnější zastávky v Mašově, Sedmihorkách a Hrubé Skále (více na www.cesky-raj.info)
Prachovské skály
Prachovské skály jsou ode dávna osídlené lidmi. První obyvatelé, kteří zanechali stopy po svém pobytu, užívali kamenné, později bronzové nástroje. Ve skalách nacházeli útočiště před nepřáteli, ochranu před nebezpečím.
Po příchodu prvních Slovanů obyvatelé Prachovských skal vybudovali mohutné, dodnes patrné opevnění.Prachovské skály ve své době patřily k největším starověkým hradištím na českém území.
Někdy v polovině 13. století král Přemysl Otakar I. založil na blízkém čedičovém vrcholku mohutný hrad Velíš a Prachovské skály se staly součástí velíšského panství.
Ale již roku 1337 přechází panství do rukou Vartemberků, o stopadesát let později jej získávají Trčkové z Lípy a na počátku 17. století Smiřičtí ze Smiřic. Prachovské skály v té době byly obydleny, na jejich území se nacházely osady, jejichž názvy se zachovaly dodnes - Zadní a Přední Moravsko, Valy. Roku 1625 se Velíšské panství stalo součástí Frýdlantského vévodství Alberta Eusebia Valdštejna. Po jeho smrti roku 1634 bylo vévodství zpustošeno a osady ve skalách navždy zanikly.
Roku 1637 získává Velíšské panství Jindřich Schlik, významný představitel starobylého rodu Schliků pocházejících původně z Voigtlandu, krajiny, která hraničí s Chebskem v západních Čechách. Z jeho předků dosáhl Kašpar Schlik počátkem 15. století významného postavení na dvoře císaře Zikmunda a ten jej povýšil do panského stavu. Z této doby pochází také původní erb Schliků, červenobílý štít s třemi kroužky.
Roku 1516 byly na rodovém panství objeveny nesmírně bohaté stříbronosné rudy. Štěpán Schlik založil na tomto místě město Jáchymov a začal razit stříbrné mince - tolary. Stříbrné doly však Schlikům již po několika desetiletích zabavil král Ferdinand I. a od té doby byla část rodu v neustálé opozici proti vládnoucím Habsburkům.
Schlikové se účastnili povstání českých stavů v letech 1547 a 1618 - 1620. Jáchym Ondřej Schlik byl jako jeden z vůdců povstání po porážce v bitvě na Bílé Hoře zatčen, souzen a popraven na Staroměstském náměstí roku 1621, jeho bratranec, plukovník Jindřich Schlik, ale vstoupil do císařských služeb a dosáhl vysokého postavení jako profesionální voják. Za své služby získal od panovníka panství mimo jiné panství Velíš s Prachovskými skalami. V držení jeho potomků byly Prachovské skály až do roku 1948, kdy byl Schlikům celý majetek vyvlastněn.
V roce 1993 byl Schlikům zabavený majetek navrácen a od roku 2000 se rozhodli provozovat turistickou oblast Prachovských skal ve vlastní režii.
Neveselou historickou epizodou skalního města se stala bitva u Jičína v roce 1866 během prusko-rakouské války. Oblast okolo Prachovských skal tvořila součást rakouského opevnění města Jičína. Měla zde být svedena rozhodující bitva a pruská vojska zde měla být na hlavu poražena.
Dne 29. června v odpoledních hodinách došlo mezi armádami k k prvním střetům. Rakouské velení ale dospělo k názoru, že bude nutné přeskupit jednotky, a tak ještě před zahájením bojů nařídilo ústup. Rozkaz však nebyl doručen ke všem jednotkám včas. Za naprostého chaosu, kdy část jednotek ustupovala, zbylé jednotky statečně hájily ztracené pozice. Přes početní převahu rakouská vojska utrpěla porážku. Definitivního potvrzení svého vítězství se Prusům dostalo o několik týdnů později v bitvě, která vešla do dějin jako bitva u Hradce Králové.Jinolické rybníky
V malebném prostředí severovýchodně pod Prachovskými skalami nedaleko města Jičín u obce Jinolice leží skupina tří jinolických rybníků.
Největší z nich se jmenuje rybník Oborský má rozlohu 11,4 ha, je hojně využívaný ke koupání - má písčité dno a písčitou a zčásti travnatou pláž. Využívat se dá i k různým vodním sportům. Ten střední se jmenuje Němeček (rozloha 5,2 ha) a také poskytuje možnost koupání - zvláště u hráze rybníka. U obou rybníků je veřejné tábořiště s možností ubytování v chatkách nebo vlastních karavanech a stanech - u Oborského rybníka je také samostatné parkoviště pro koupáníchtivé návštěvníky.
Tomu nejmenšímu se říká záhadným jménem Vražda. Je zarostlý a je vyhlášen přírodní památkou.
Rybníky jsou jednou z nevyhledávanějších lokalit Českého ráje. Tábořiště poskytují ideální výchozí místo pro túry do Prachovských skal a do celého Českého ráje.